Za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích stojí ruští agenti, kteří se pokusili zabít Skripala

Policie podezírá dva příslušníky ruské vojenské rozvědky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, že mohli stát za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích. Při mohutné explozi 50 tun munice v říjnu 2014 zahynuli dva čeští občané Vratislav Havránek a Luděk Petřík - a následně bylo evakuováno několik obcí. Na tiskové konferenci to v sobotu řekli premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček s tím, že Česko v reakci na ohlášená zjištění vyhostí 18 ruských diplomatů. Čepiga s Miškinem byli o pět let později odhaleni jako ruští agenti, kteří se neúspěšně pokusili o atentát na dvojitého špiona Sergeje Skripala v britském Salisbury s pomocí bojově paralytické látky novičok.

V rámci GRU Čepiga s Miškinem působí ve specializované jednotce s číslem 29155, která provádí násilné akce v zahraničí. Policie, konkrétně Národní centrála proti organizovanému zločinu, na případu pracovala řadu let společně s kontrarozvědkou BIS a brněnským krajským státním zastupitelstvím. Pokročit dál se detektivům podařilo loni na základě nových informací. Věc probíral před dvěma týdny vládní výbor pro zpravodajskou  činnost.

Stejné pasy

Policie ověřila, že oba muži přiletěli do Česka 11. října 2014 pravidelnou linkou Aeroflotu z Moskvy. Území země opustili 16. října, kdy odjeli do Rakouska a odtud odletěli zpět do Moskvy. Při vstupu do Česka se oba prokázali krycími pasy vystavenými rozvědkou GRU, které později použili během akce ve Velké Británii. Cestovní dokumenty byly vydány na fiktivní jména Ruslan Boširov a Alexandr Petrov.

Veřejně deklarovaným cílem jejich cesty byla návštěva muničního skladu ve Vrběticích, kam se dopředu objednali. Každý, kdo chce zařízení z obchodních důvodů navštívit, musí jeho správcům předem poslat e-mail se žádostí, v jakém časovém rozmezí chtějí přijít; v případě cizinců musí dodat i kopie pasů. Čepiga s Miškinem se do Vrbětic objednali e-mailem, který byl podle policejní expertizy zbaven všech metadat. To znemožňuje určit, odkud přesně byl odeslán.

Oba muži za sebou zjevně zametali stopy po celou dobu pobytu v Česku, respektive chtěli být co nejméně dohledatelní. Pasy, které poslali do Vrbětic, nebyly ty samé, s nimiž pak překročili státní hranice. Opět šlo o krycí dokumenty, tentokrát vydané na jméno Ruslan Tabarov (v případě Čepigy) a Nikolaj Popa (v případě Miškina).

Po krátkém pobytu v Praze Čepiga s Miškinem odjeli na severní Moravu, kde se ubytovali v menším ostravském hotelu. Povolení ke vstupu do Vrbětic jim provozovatel vydal na období od 13. do 17. října. K výbuchu v muničním skladu č. 16 došlo 16. října v 9:25. Policie zatím nemá přímý důkaz, že do areálu oba muži fyzicky skutečně vstoupili, ale považuje tuto hypotézou za vysoce reálnou.

Vyvozuje to z jejich příletu do Česka v daném období, přesunu na Moravu, kde se sklad nachází, ze zaslané žádosti o návštěvu i z použití krycích pasů, s nimiž byli posléze ve Británii v bojové akci. Další indicií jsou některé dnes už prozrazené násilné akce, kterých se oba účastnili - nejznámější je zmiňovaný případ ze Salisbury.

Právě v době, kdy se měli Čepiga s Miškinem ve Vrběticích nacházet, se tu podle policie vyskladňovaly zbraně, které měl nakoupit jeden z významných bulharských obchodníků se zbraněmi. Zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, která byla právě ve válce s Ruskem. Obchodník je měl prodávat ukrajinským silám, což by se pochopitelně nelíbilo Moskvě. Kdyby tak byly zbraně znehodnoceny s pomocí výbušného zařízení umístěného do zásilky, poškodilo by to obchodníka v očích jeho partnerů.

Policie pracuje s verzí, že právě kvůli tomu Čepiga s Miškinem přijeli. „Výbušný systém se dosud nepodařil najít, protože vrbětický areál byl zcela zničený. K výbuchu zřejmě nemělo dojít v Česku, ale až později při transportu zbraní v jiné zemi,“ tvrdí zdroj dobře obeznámený s vyšetřováním.

Pokud je tato hypotéza pravdivá, pak mohl sklad vybouchnout předčasně. Není vyloučeno, že zmínění zahynuvší zaměstnanci Havránek a Petřík mohli s materiálem manipulovat a tím explozi způsobit. Vrbětický areál si dlouhodobě pronajímá od státního podniku Vojenský technický ústav společnost Imex Group.

Důležitý terč

Jak se posléze ukázalo, důležitým terčem pro GRU byl bulharský obchodník se zbraněmi Emilian Gebrev. V roce 2015 – což později potvrdilo vyšetřování mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat a také bulharské policie - se členové ruské rozvědky měli podílet na dvou pokusech o otravu tohoto byznysmena. Poprvé k tomu  došlo v hlavním městě Sofii, podruhé o měsíc později v jeho letním domě u Černého moře.

V květnu 2015 se Gebrevovi náhle udělalo špatně a začal zvracet na večeři v luxusní restauraci v centru hlavního bulharského města. Měl oči podlité krví, den nato upadl do kómatu. Lékaři zjistili, že někdo obchodníka s jeho dvěma společníky otrávil. Vyšetřovatelé neúspěšně ukončili pátrání po pachatelích útoku o rok později. Případ však obnovili v roce 2018, když došlo k otravě Sergeje Skripala.

Bulharská prokuratura tehdy získala nové informace a obvinila z pokusu o vraždu Gebreva dva ruské občany spojené s GRU. Motiv atentátu zůstal nevyřešen, nejčastěji se spekulovalo o tom, že Gebrevovo impérium dodávalo zbraně ukrajinskému ministerstvu vnitra a Národní gardě, jejíž členové bojovali ve válce na Donbasu proti proruským separatistům.

Zahraniční aktivity ruské vojenské rozvědky GRU se podařilo poprvé odhalit poté, co se ruští hackeři prolomili do počítačů Demokratické strany před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 a snažili se ovlivnit kampaň v neprospěch Hillary Clinton. Jak později zjistil deník The New York Times, sídlo jednotky 29155 specializované na zahraniční akce je ve výcvikovém středisku GRU na východě Moskvy a její členové prošli řadou krvavých konfliktů v Afghánistánu, Čečensku i na Ukrajině.

I v samotné GRU podléhala práce jednotky vysokému stupni utajení. „Skupina známá jako jednotka 29155 funguje nejméně deset let, západní představitelé ji však objevili teprve nedávno. Úředníci zpravodajských služeb ve čtyřech západních zemích říkají, že není jasné, jak často je mobilizována, a varují, že nejde dopředu určit, kdy a kde její agenti zaútočí,“ napsal v minulosti list The New York Times.

O členech jednotky 29155 jsou stále známy jen útržkovité informace. Vede ji generálmajor Andrej V. Averjanov, který v roce 1988 absolvoval vojenskou akademii v Taškentu v tehdejší Uzbecké sovětské socialistické republice. Je pravděpodobné, že se účastnil první i druhé rusko-čečenské války, v roce 2015 byl vyznamenán jako Hrdina Ruské federace. Právě jeho fotografii otiskl list NY Times: Averjanov je na ní zachycen v roce 2017 na svatbě své dcery a pózuje se zmíněným členem jednotky Anatolijem Čepigou, který se podílel na otravě Sergeje Skripala.

Respekt již v minulosti zjistil, že v roce 2014, kdy vybuchl vrbětický muniční areál, navštívil Česko Alexandr Miškin s dalším příslušníkem jednotky Denisem Vjačeslavovičem Sergejevem. Ten zde vystupoval  pod krycím jménem Sergej Fedotov; i on se později účastnil akce proti Skripalovi, jeho skutečné jméno odhalila v roce 2019 společná investigace Bellingcatu s Respektem. Bylo to již na konci ledna, tedy devět měsíců před příjezdem Čepigy a Miškina na severní Moravu. Miškin se Sergejevem se tenkrát ubytovali v pražském hotelu Best Western Meteor Plaza v Hybernské ulici. Jestli už tehdy byli v Česku kvůli Vrběticím a připravovali budoucí operaci, není dodnes jasné.